Při troše pozornosti a hrstce selského rozumu k tomu vůbec nemuselo dojít. Pro vás ostatní, kteří mají tisky zatím v pořádku, přinášíme zaručené tipy „jak zprasit fotku snadno a rychle“.
Na začátku je potřeba si uvědomit, že každý digitální obrázek je jen soustava barevných bodů uspořádaných v řádcích a sloupcích jako piškvorky nebo novinová křížovka. Pokud tyto body (pixely) dostatečně zmenšíme a namačkáme na sebe, v určitém okamžiku lidské oko přestane rozlišovat jednotlivé tečky a vnímá jen souvislý obrázek.
Touto magickou hranicí je právě tři sta bodů na palec (2,54cm). Nás ale anglosaská měrná soustava nebaví a tak vypočítáme, že 300 : 2,54 = 118 pixelů. Z lenosti zaokrouhlíme na rovnou stovku a budeme si pamatovat, že pro fotku ve „foto-kvalitě“ potřebujeme na každý tištěný centimetr právě 100 bodů.Konec teorie.
A hned se můžeme vrhnout na nejčastější způsoby ničení fotek.
Pro začátek vezmeme nějakou naprosto dokonalou fotku. Fotil jí profesionální fotograf a stála nás majlant. Mrkneme na její vlastnosti (je jedno jestli v počítači pravým tlačítkem myši, v telefonu na ikonu „i“, „informace o souboru“ či jiným způsobem.) Zjišťujeme, že obrázek má rozlišení 4000x3000 bodů a velikost 4MB. My už víme, že ve foto-kvalitě (100 bodů na centimetr) takový obrázek bez problémů vytiskneme ve velikosti minimálně 40x30 cm. (Ve skutečnosti se z takových fotek dá vytisknout i billboard, ale o tom jindy). My jí ale ještě nebudeme tisknout, ale….
Rozhodneme se tuto fotografii někomu poslat přes nějakou oblíbenou službu jako např. Whatsapp, Messenger…. Tahle služba předpokládá, že si fotku prohlédnete na displeji a už na něm zůstane. K takovému účelu není potřeba přenášet velká kvanta dat, a appka proto naší dokonalou fotku před odesláním zmenší zhruba na 1600x1200 bodů. A my už víme, že z našeho „billboardu“ udělala fotku 16x12cm. Aplikace Whatsapp (a nejen tato) však jde ještě dál a odstraní ze snímku další barvy a detaily, které v malém formátu lidské oko nevnímá (tzv. ztrátová komprese) a tím ještě víc zmenší datovou velikost souboru. My se následně rozhodneme naší dokonalou fotku vytisknout v původní velikosti 40x30cm. Na první pohled nám chybí 2200 bodů na šířku a 1800 bodů na výšku. Při předtiskové přípravě se tedy musí chybějící obraz dopočítat. Dva skutečné body obrazu se oddálí a mezera mezi nimi je vyplněna jejich průměrem. Pokud by se pixel jen zvětšil, získali bychom kostičkovaný obrázek jak ze stavebnice Lego. Průměrováním tedy vzniknou plynulé přechody a kostičky neruší. Tím se ale odstraní všechny hrany a velký tisk pak vypadá rozostřeně a rozmazaně. A dále, pokud se z drobné kytičky při zmenšování stala pouhá tečka, tak při zvětšování vznikne jen rozmazaná tečka. Tiskárna si jednoduše nemá původní detaily z čeho vymyslet…
Poučení: fotky pro tisk si posíláme mezi sebou zásadně jako přílohu bez destrukce!
Další oblíbená metoda likvidace fotek je její sejmutí z obrazovky telefonu. V přístroji máme naší velkou profesionální dokonalou fotku a místo toho abychom jí rovnou poslali k tisku, tak ji nejprve zobrazíme na displeji mobilu, uložíme obsah displeje (tzv. Screenshot) a teprve tato data pošleme k tisku. Co se přesně stane: Naší fotku 4000x3000 bodů (řekněme krajinku orientovanou na šířku) si zobrazíme na slušném telefonu s rozlišením 2340x1080 bodů (Samsung S22) a drženým v ruce na výšku. Obrázek se displeji přizpůsobí, takže vidíme uprostřed naší fotku, která zabírá 1080 pixelů šířky obrazovky a 810 pixelů na výšku. Zbytek displeje je pokryt černou barvou a na horním okraji svítí notifikace, systémové ikony a stav baterie. Pokud v této chvíli odešlete k tisku obsah obrazovky místo původní fotografe získáte obrázek, s dvěma třetinami černého nic a jednou třetinou něčeho o čemž už víme, že je velké 10x8cm!
Poučení: pro tisk posíláme vždy originální soubor!
Jste otrokem sociálních sítí, šmírujete jiné lidi, nebo si jen chcete uchovat zveřejněnou fotku před tím, než zmizí někde v propadlišti megabitových dějin. U sociálních sítí platí stejná pravidla jako u posílání přes kecálky. Sdílená fotka je prakticky vždy zmenšena a zkomprimována. Z 50 MB fotky vám Facebook vykouzlí 50kb obrázek a na displeji telefonu nepoznáte rozdíl, dokud se jí nepokusíte vytisknout ve velkém formátu. Řada lidí nepošle originální soubor, protože na Fejsu tu fotku najde rychleji než někde na disku v počítači.
Poučení: vyvarujeme se, pokud to lze, zasílat k tisku fotky stáhnuté ze sociálních sítí!
Naproti tomu ukládání fotek v cloudu (datové úložiště dostupné přes internet) destrukci fotek nezpůsobuje. Je to vyhrazený prostor pro uživatele a provozovateli je jedno, co si do něj uložíte. K souborům v cloudu lze přistupovat hned z několika nezávislých zařízení najednou. V práci si do takového umístění uložíte fotku, doma jí poupravíte a v telefonu jí večer ukážete kamarádům, aniž by bylo potřeba ji mezi zařízeními ručně kopírovat. V mobilních telefonech slouží cloudové úložiště často jako náhrada nedostatečné paměťové kapacity. Aby se uživatel v datech vyznal, zařízení vygeneruje miniaturní náhledy, které v telefonu nic moc nezaberou, ale i tak je na nich vidět obsah vzdálených souborů. Teprve až když chce uživatel s příslušnou fotkou pracovat, stáhnou se originální data. Nicméně náhledy jsou ze své podstaty také jen obrázky, i když třeba jen s velikostí 200 pixelů a různé prohlížeče souborů je v telefonu snadno zařadí do galerií. Nepozorný uživatel je pak pošle do tisku místo originálů.
Poučení: k tisku neposíláme náhledy, ale plnohodnotné soubory!
Na světě existuje nepřeberné množství aplikací pro úpravu fotografií. Nezřídka placené, ale fungují i v režimu zdarma. Free verze mívají omezení na velikost uložených dat, přidávají do obrázku vodoznak, nápis, logo apod. Někdy samotná aplikace v telefonu ani obrázek nezpracovává, jen ho odešle na server, který ho vrátí upravený a samozřejmě zmenšený a překomprimovaný.
Poučení: při editaci (úpravě) fotografie dáváme bedlivý pozor, jak se nám upravená fotografie ukládá!
A nyní již víme, jak se vyvarovat znehodnocených fotografií v domácím albu nebo v rámečku na stěně…
Dobré světlo.