Jak fotit památky - svoboda panoramatu

Začátkem léta 2015 proběhla médii menší smršť zpráv o tom, jak EU zakazuje fotit budovy a umělecká díla. I když se vzápětí ukázalo, že byla panika zbytečná, myslíme, že by stálo za to, se podívat, o co šlo. Tím spíš, že omezení tak zvané Svobody panoramatu dnes již opravdu reálně funguje například v Itálii, Francii a Belgii.

Pro celou záležitost je charakteristická jedna věc – proběhla na úrovni komunikace mezi zákonodárci a ti, co jejich jazyku tak zcela nerozumí, vlastně ani do dneška nevědí, co se vlastně smí a co ne. Když si dovolíme velké zjednodušení, v podstatě šlo o to, jestli můžeme nebo nemůžeme disponovat fotografiemi, videem, nebo třeba i malbou, která by zachycovala veřejně vystavená umělecká díla nebo budovy, pokud jejich autor dosud žije, nebo je méně, než 70 let po smrti. A disponovat znamená fotografii, malbu nebo nahrávku zveřejnit na vlastním webu, blogu, nebo třeba na sociálních sítích, případně ji upravit a dále použít pro vlastní prezentační a komerční účely.

Logické jádro věci – zabránit neoprávněnému komerčnímu využití

Dá se předpokládat, že omezení práv na používání reprodukcí uměleckých děl má svůj počátek v myšlence, aby se umělecká díla s platnými autorskými právy neocitla nechtěně v souvislostech, které by pro ně byly nežádoucí, nebo aby s využitím jejich reprodukcí někdo nevydělával peníze bez zaslouženého podílu vlastníkovi autorských práv. Naprosto logicky by se dalo namítat, že soukromý fotoblog nebo osobní profil na sociální síti nejsou přece žádným komerčním projektem, tak jaképak copak.

Jenže – když využijete pro tvorbu vlastního blogu nástroj zdarma, často osází vaše příspěvky vlastní reklamou. Je pak stránka s vyfoceným uměleckým dílem, kam systém automaticky vlepí více nebo méně relevantní reklamu, stále ještě ryze nekomerčním využitím soukromé fotografie? Publikací fotek na FB zase podle podmínek souhlasíme s tím, že se stávají majetkem FB a to je veskrze komerční projekt. Vida.

Odtud už pravděpodobně byl jen krůček k plošnému zákazu jakékoliv opětovné publikace fotografií, na kterých je jakákoliv mladší památka. Přehnané? Samozřejmě, ale ne nelogické.

Evropou – kde máme jaké možnosti fotit památky?

Protože předpokládáme, že určitou část vlastních fotografií snad každý z nás prostě hodí na Facebook, Rajče, nebo ti sofistikovanější na vlastní fotoblog, je lepší se předem připravit – kde je tak zvaná svoboda panoramatu, kde je omezená a kde neplatí vůbec?

Zdroj: Wikipedie

Na barevné mapce Evropy vidíme, že liberální práva na použití vyfocených panoramat nemají zdaleka všude. Podobně benevolentní, jako je náš zákon, je i příslušná norma například ve všech sousedních státech, ale pozor by si fotografický nadšenec měl dávat třeba v Norsku, kde se benevolence nevztahuje na umělecká díla, pouze na budovy. Striktní omezení na využití k nekomerčním účelům můžete čekat třeba v pobaltských republikách nebo na Islandu, ale ve Francii, Belgii, Itálii a v Řecku si prostě řekli, že vyfocené památky prostě bez svolení publikovat nesmíte.

Mám na profilu české památky, budu je časem mazat?

I kdyby mělo snad dojít ke změně zákonů a svoboda panoramatu by byla, třeba i drakonicky, omezena, stále platí nepřípustnost právní retroaktivity. Žádná nově přijatá právní norma nesmí ovlivnit činy a skutečnosti, které se odehrály před jejím přijetím. Pokud máte tedy pocit, že podvratné živly v Evropském parlamentu k omezení našich svobod neřekly poslední slovo, vyrazte za kvalitní fotografií co nejdříve.

Naše firma Kodak Express – Körner v této souvislosti nabízí tisk fotografií na špičkový fotopapír Kodak Royal a doma v albu vám na fotografie nikdy žádný úředník sahat nebude.

Mimořádně zdařilé fotografie nadto můžete zkusit vytisknout ve velkém formátu a vyzdobit si byt nebo kancelář.

chci objednat fotografie